Přidat názor k článku Jak zápasím s poporodní depresí

Dobrý den, právě mám pocit, že jsem v takovém stavu,že nevím, kudy kam. Přesně jako vy - 1. těhotenství v pohodě, přestože rizikové, ale toto 2. (18.týden) je úplná katastrofa, co se nálady týká. Dítě bylo počato v době, kdy jsem zjistila, že přítel má už jak dlouho milenku, v současné době jsem se synem nastěhovaná u rodičů, kteří kvůli nám měnili byt, aby mi mohli pomoci a já se s nimi hádám a jako bych jim vše dávala za vinu. Za tu krátkou dobu jsem jim, myslím, dost ublížila, ač nerada, ale nějak své pocity nedokážu ovláídnout. Připadám si jako nevděčná dcera, která si neváží pomoci rodičů. Je fakt, že mi i trochu mluví do výchovy prvního dítěte, což se mi nelíbí. On sám se musí vypořádat s nastalou situací a mě momentálně jako by ignoroval a odmítal poslechnout a udělat cokoliv, co po něm chci a pak dochází trpělivost i vůči němu. Přestože druhé dítě chci, mám pocit, že z tohoto těhotenství nemám vůbec radost, přestože se povedlo po dost dlouhé době. Kdesi jsem četla o těhotenské depresi a začínám si myslet, že jsem to asi právě já, kdo jí trpí. Jen nevím,jak určit, zda je to opravdu tato deprese nebo jen výkvy nálad v souvislosti s těhotenstvím a situací, ve které se právě nacházím.