Přidat názor k článku Jsem tvoje stáří... Pozvi mne dál.

Monty, máš určitě pravdu, že chorobná žárlivost a majetnický pocit je pro vztah vražedná kombinace, ale tak jsem to nemyslel. Když jsem si bral svou "nevěstu", sliboval jsem jí lásku, úctu a věrnost. Myslím si, že jsou to dost dobré pilíře, které jsou-li dost pevné (opravdové), dokážou vytvořit dobrý vztah. A všechny spolu sovisí. Jestliže svého partnera miluju a vážím si ho, nebudu ho chtít zradit. Jestli-že ho miluji a jsem schopný mu být věrný, znamená to, že si ho vážím. A jestliže si svého partnera vážím a chci mu být věrný, zřejmě ho i doopravdy miluji (když píšu miluji, tak mylsím opravdovou lásku, která překonává i těžkosti, které život přináší a které si při tom sladkém zamilování ani nepřipouštím...).

Když ale píšu o pilířích, mám jich na mysli šest, nejen tři (musí být z obou stran). Co když se jeden zbortí? Jsou dvě možnosti. Pokud jsou ostatní dost silné, dokáží ten vztah udržet. Jenže i tak dochází k nerovnováze a zákonitě musí některé z těch pilířů trpět, protože na sebe přenáší váhu, kterou normálně podpírá ten pilíř zborcený. Když mě někdo zradí přestože ho miluji, dokáži si ho ještě vážit? A když mne někdo zradí přestože si ho vážím, dokážu ho ještě milovat?