Přidat názor k článku Jak připravit dítě na gynekologické vyšetření

Zajímavý článek a ráda jsem si přečetla, jak by to mělo fungovat. Z mé vlastní zkušenosti však mohu říct, že praxe je poněkud jiná (nebo aspoň byla v době mého dětství a dospívání). Moje první vyšetření bylo u nějaké paní doktorky, která prý byla velká kapacita, ale trochu nerozumněla dětem - údajně se to mělo vyvážit jejími znalostmi z oboru gynekologie. Já přišla na vyšetření a vůbec jsem nevěděla, co se bude dít. Ona mi řekla, abych se svlékla a já se začala svlékat od pasu nahoru. paní doktorka na mě začala křičet, že to je špatně, že si mám sundat spodek a já se začala zcela zmatená a vyděšená svlékat úplně do naha. To paní doktorku rozčílilo ještě víc a už na mě řvala, jestli jsem hloupá nebo co a teprve, když jsem se rozbrečela, mi konečně vysvětlila, co a jak. je pravda, že vyšetření pak už bylo celkem citlivé a konečníkem, takže jsem se postupně uklidnila.
Druhé vyšetření bylo u jednoho pana doktora, takový frajer to byl, dělal přednášky o sexu ve školách a nosil černé brýle - to už bylo na gymplu, bylo mi šetnáct. Já šla na vyšetření kvůli výtoku a protože jsem už měla zkušenosti s tou paní doktorkou a měla jsem se za poučenou, nijak jsem se nebála. To byla ovšem zásadní chyba. Pan doktor měl báječnou náladu a přestože jsem mu na dotaz, zda jsem měla styk odpověděla po pravdě, že ne, dost svérázným způsobem mě připravil o panenství tím, že mě prohlížel pomocí zrcadel. Hrozně mě to bolelo, ještě asi tři dny a on když viděl, jak se tvářím, se ještě smál a říkal: "Tak jsme slečnu trochu potrápili..."
Já jsem v té době nevěděla, že to nesmí udělat, stěžovala jsem si sice doma mámě, ale protože ani ta nic neřekla, nechala jsem to být. Dneska bych mu s chutí nakopala řiť.