Na mě to působí jinak. Jitka něco potřebovala a cíle dosáhla. Ke stejnému cíli často vedou různé cesty a každá volíme dle toho, jakého jsme založení, jakého chlapa jsme si vzaly, zda je pro nás důležitější "rovnoprávnost" - to je jak zaklínadlo tohle slovo, skloňuje ho kde kdo
či výsledky. Autorka zvolila cestu chválení a výsledkem jsou 2 spokojení lidé, kterým to funguje. JAK k tomu došlo dle mě je druhořadé. Já "chválící" typ moc nejsem, což je škoda, ale každý jsme nějaký. raději požádám s prosím a děkuji, bez cukrbliků, co chci a potřebuju a taky to funguje. Ale rozhodně se neopájím představou, za TAKHLE to je správné a rovnoprávné a jiné cesty jsou mimo.
A co si odnesou děti? Uvidí výsledek - že chlap a ženská se domluví a že jim to funguje. Dokonce si myslím, že déle nedospělý zůstane syn tam, kde ženy "narovinu a přímo" sdělují, co chtějí. TAKHLE se mluví s dětmi. S muži můžete i oklikou, ti chytří to pochopí
Jinak u nás to bylo maličko jinak. Tchyně je chaotik největší na světě, manžel se už jako dítě kdeco naučil, protože než by se dočkal od mámy, která o tom týdny mluví než skutečně udělá, umřel by hlady ve špíně
S dětmi jsem ho práci učila. Já se ji učím zapochodu, 24 hodin denně, takže mám náskok. Proto mu poradím, což on ocení.