jako u nás.
Byla z toho cítit láska a porozumění, až na pár možná nešťastně zvolených vět, slov, za která jde lehce chytit. Unikl asi potom původní záměr, že často lepší než si stěžovat na manžela a manželství je přehodnotit své chování k němu.
Myslím, že tohle hodně pochopí třeba ženy, které žijí na statku, farmě apod. a mají možnost vidět, že existují ženské a mužské práce, a já za mužské považuji minimálně ty, na které u nás fyzicky nestačím. Asi mi potom nepřijde zvláštní, že se pohybuji ve své domácnosti s vysavačem a u plotny víc, než můj muž, protože rovnému dělení prací nejsem schopna dostát poměrně často:.)
Prostě nevěřím v moderní pojetí rozdělení prací, stále mám nemoderně zakodovanou velkou úctu k svému muži...ale je pravda, že nežijeme v malém bytě.
Předchozí