Přidat názor k článku Mezi námi děvčaty…

No tak u nás přímá žádost skončila takto:
Já(včera ráno): prosím tě, vezmiprádlo ze sušičky, poskládej ho a ukliď.
On: Knííííík a fakt musím?
Já: Ano, potřebuju, aby jsi mi pomohl.
On: No dobře.

Za hodinu:
Já: Janičko, ty jsi se rozhodla tátovi pomoct?
Dcera: Ne, tatínek mi slíbil čokoládu a pustit mi DVD, když to udělám.

Jinými slovy - je mi houby platný, když si řeknu, pokud manžel nemá náladu,tak to prostě neudělá. A pokud jde o mužské práce (tatkové ty silácké),tak ty se u nás dělají tak jednou doroka,takže pokud já celý rok táhnu domácnost v podstatě sama (ale manžel jezdí domů jenom na víkend),tak fakt nevidím důvod, proč bych měla kolem manžílka skákat.
Prosím, děkuji, pusa atp. je u nás normální. Na flirtování u práce už mi jaksi síly nezbývají, navíc já vstávám i o víkendu před sedmou, manžel tak v jedenáct, takže než manžel vstane, tak já mám práci hotovou...