Myslim, ze autorka chtela napsat clanek, ze ktereho jasne poplyne, o co ji jde, a inspirovat nektere, jejichz manzele nestaci "jen" pozadat (a ze takovych zen je).
Neni mi jasne, proc bych pochvalenim partnera z nej mela "delat blbce". Pokud partner neco udela (a je jedno, jestli je to umyti nadobi nebo zatluceni hrebiku) tak ho pochvalima podekuji. Pokud ja neco udelam (dobry obed apod.) pochvali me a podekuje on. Asi jsem hloupa, ale nemam pocit, ze by vetou "Mnam, uvarilas to moc dobre" ze me delal blbce.
Taky by me zajimalo toto: Z nekterych prispevku jsem vychapala, ze chvalit dite je spravne, ale pochvalit 40-ti leteho cloveka uz ne. Kde mate tu hranici? Kdyz dite dosahne 18-ti let?
Muj nazor je, ze zeny a muzi jsou jini. Nejen fyzicky, ale i psychicky. Maloktery muz by asi byl nadsen, kdybych mu prinesla kytku (ten muj tedy aspon ne) nebo otevrela dvere. Nicmene, zeny (alespon tedy ja) to maji rady. A ackoliv tedy muj muz nic takoveho nevyzaduje, pro me to udela, protoze vi, ze to mam rada a potesi me to, coz je cilem (ackoliv oba vime, ze uthnout kytku a otevrit dvere umim sama). Naopak muzi (aspon ten muj) maji radi pochvaly, radi si pripadaji nepostradatelni (i kdyz dobre vedi, ze nejsou) a kdyz ten pocit maji, jsou stastni a snesli by pro sve partnerky modre z nebe (aspon ten muj a nekolik dalsich, ktere znam). Proc bych mu tu radost nemela udelat? Pusa mi neupadne a on bude spokojeny (i kdyz moc dobre vi, ze to udelal uplne stejne jako ja). Takze se navzajem chvalime a oba vime, ze ani jeden z nas blbec neni.
Podotykam, ze mam muze, ktery by svoji "pulku" delal tak ci tak, ale s pochvalou a usmevem je to rozhodne prijemnejsi, nez
Znam ovsem i muze, kteri by bez pochvaly nehnuli prstem (a jinak nejsou spatni). Ale protoze to s pochvalou jde, jsou spokojene i jejich partnerky.
Předchozí