Ahoj myško,
myslím, že jsi to hezky vystihla.
Bohužel né každá žena mám to štěstí, že jí tchýně dobře vychová manžela.
Moje tchýně třeba odvedla KUS PRÁCE! A já si jí za to vážím, i když některé věci v domácnosti se snažím dělat jinak a jsem ráda, že to můj manžel respektuje a něco se přiučí a chápe mé touhy. Naopak jsou věci, které zase on považuje za důležité a i já se s nimi snažím sžít.
Nevím jak vy, ale my tomu říkáme KOMPROMIS!
Každá rodina žije jinak a když se pak potkají dva a chtějí spolu začít žít, musí se nejprve naučit sžít a najít si cestičku, jak vytvořit v rodinném kruhu pohodu. Každý z nás si neseme něco ze své rodiny, něco z čeho můžeme ustoupit a něco přes co prostě jen těžko jede vlak. A je hezký, když se to dvěma lidem podaří, né?
...no, ale ani nečekám, že to všechny pochopíte, třeba moje maminka, at´ je jakkoliv bezvadná, tohle taky moc nechápe
(jenže je narozdíl od manželových rodičů a mě už jednou rozvedená a pár dalšími nevydařenými vztahy si taky prošla. Její součastný partner, se kterým už je přes 10 let, je prostě člověk s vysokým cítěním pro kompromis
)