Přidat názor k článku Mezi námi děvčaty…

Honzo,
předpokládám,že dospělí chlap je schopen samostatného fungování a,že není potřeba ho vodit za ručičku.I můj hodně zaměstnaný manžel ví kolik práce je kolem domácnosti. Máme to rozdělené,tak,že on se stará o to,abychom se měli dobře po finanční stránce a já se starám o to,aby fungovala domácnost. Ano už dokonce jezdím i s autem do servisu a na technickou. Můj muž neumí třeba uvařit omáčku,ale čínu nebo steak umí taky a je velmi příjemné,když jednou uvaří on pro mě. Samozřejmně,že mu poděkuju stejně jako on mě za dobrý oběd. Já si ho vážím pro to,jak se o nás stará a on oceňuje mojí práci kolem rodiny.
Tahle diskuse mi připomněla mého nyní 10-ti letého syna. Předloni byl na sportovním soustředění a volal mi,že musel po obědě mýt nádobí. Ó ta hrůza on chlap musel mít nádobí. Že prý je to ženská práce. Hned po telefonu to ode mě dostal z první ruky,aby si on pán tvorstva nemyslel,že nějaká "jenom ženská" je povinna po něm mýt horu nádobí a prát jeho spodky. Já mu dám,že nebude schopen se o sebe postarat a bude se chtít nechat obskakovat. To má chlapec smůlošku to si vybral špatnou maminku.

To,že mu za něco poděkuju mě neuráží a jeho taky ne. Často přemýšlím čím bych mu udělala radost. Stačí maličkost třeba čokoládka nebo přinesená kniha z knihovny,potlapkané nohy nebo masáž a hned je jasné,že tomu druhému na nás záleží.A někoho ve 40 předělávat je fakt dost velká blbost.