Přidat názor k článku Mezi námi děvčaty…

Z clanku jsem pochopila, ze autorka vytvorila stastne manzelstvi s nekym, kdo by se na prvni pohled (tedy podle informaci, ktere nam o nem poskytla) zdal jako beznadejny pripad (40-nik zijici s maminkou zvykly na kompletni servis). Manzelstvi, ve kterem ji manzel pomaha s domacim pracemi (ci se s ni deli o domaci prace - rikejme tomu jak chcete, pointa - to jest ze zena nemusi delat vsechno - je stale stejna) a dokonce u toho neremca, nenadava apod. (jestli to dela, tak to v clanku melo byt napsane).

Myslim, ze autorka dokazala svemu manzelovi ukazat, co muze (napriklad) delat, aby byla spokojena (ne ze by spokojenost manzelky zavisela na tom, jestli manzel vytre podlahu nebo ne, ale priznejme si, potesi to). O to prece v manzelstvi jde ne? Byt spolu, zit spolu (tzn. byt schopni zajistit i zalezitosti bezneho provozu) a jeste u toho byt pokud mozno spokojeni. Myslim, ze se maznel proste snazil najit zpusob, jak ji potesit, ona mu to umoznila a dala mu za to najevo, ze spokojena skutecne je. A jestli to bylo obracene (tzn. manzelka ho navedla na zpusob jak ji pomoct/potesit) - coz je zrejme to, co ji vytykate, NO A? Proc by zena nemohla svemu muzi naznacit, cim ji muze udelat radost?