Přidat názor k článku Mezi námi děvčaty…

Pokud ti to tak vyhovuje, pak je vše v pořádku. Já bych snad požádala o rozvod, kdyby se mi manžel pořád motal za zadkem a on taky nemá potřebu, abych byla tam, co on. Jen to, co je třeba, děláme společně. Jsme dva samostatní lidé, kteří jsou spolu rádi, ale nedáváme to najevo tím, že jsme spolu pořád. Bylo to tak na začátku, je to tak i po téměř čtyřiceti letech a oba věříme, že spolu zůstaneme až do konce života. Požádat slušně, poděkovat, pochválit, podpořit se, dát najevo, že se milujeme, to je pro nás zcela samozřejmé. Ale náš model manželství vyhovuje nám dvěma, našim dětem bude možná vyhovovat jiný a my jim do toho nebudeme mluvit. Jo - jsem emancipovaná a jsem feministka. Na ženství mi to neubírá. Tedy ubírá, pokud za znak ženství považuješ potřebu manipulovat lidmi a předělávat je k obrazu svému. Ale to zase za znak ženství nepovažuji já.