Nozilu, já sama mám zkušenost spíše dobrou, ale už jsem se také setkala s lidmi (všeho věku), kteří mi dost zvedli mandle, ať už osaháváním miminka, měla jsem ho na ruce/ v šátku, takže na něj viděli rozhodně dobře, nebo tím, že stojí a zírají a myslí si patrně, že je s kočárkem přeskočím, nebo tím, že se mi na přechodu pro chodce či při vystupování z MHD všichni (zde zejména důchodci) nutně musejí nahrnout před kočárek, protože těch 30 vteřin by je zabilo. Ale taky jsem zažila, že když jsem se zachytila kolečkem do dveří vysokého busu, najednou bylo okolo plno lidí, co mi pomohli, že mi lidé sami nabízejí pomoc při nastupování, že mě sami od sebe nechají sednout, když mám miminko v šátku, dokonce i s kočárkem mě občas chtějí pustit, ale to si nesedám, jen s šátkem. A bydlím v Praze Krči.
Předchozí