Já si také větinou pamatuju jen ty příjemné situace. Samozřejmě, že jsme narazili s dětmi na důchodce (a nejen na důchodce) nepříjemné a zlé. Ale snažím se k nim být schovívavá. Přemýšlím o tom, proč jsou tak nepříjemní. Třeba jsou ve špatné finanční situaci, třeba jsou osamělí, třeba se na ně jejich děti vykašlaly atd. Samozřejmě, že je to neomlouvá, ale jsem k nim tolerantní. Hlavně chci jít našim dětem příkladem. Že se dá většina situací řešit v klidu. Vždyť i po nich chci, aby se nevztekaly, nekřičely, nemluvily sprostě a nebyly agresivní atd.
Kdoví, jací budeme my, až budeme staří. A tak mě napadá, kdoví jak se budou chovat až budou staří Ti, kdo tady neustále nadávají na důchodce. Když už teď v mládí nejsou tolerantní k důchodcům, tak ve stáří těžko budou tolerantní právě k těm maminkám s dětmi a kočárky.
Předchozí