Autorka se buhviproc opira do emancipace, myslenky rovnosti obou pohlavi.Podle ni jsou emancipovane zeny nestastne nezenske drsnacky, ktere navic vinou sve hloupost/emancipovanosti vsechno oddrou. To je uplny nesmysl. Emancipace, ktera by mela znamenat ferove chovani, nejen zen, ale i muzu, se rozhodne nevylucuje s laskou, vasni a slusnosti, jak naznacuje Jitka.
Muz by se mel podilet na domacich pracech jakozto slusny a ferovy clovek, ne proto, ze ho k tomu nekdo obratne manipuluje. Domacnost neni "moje" zodpovednost, je to zodpovednost obou partneru.
Z vlastni zkusenosti: muj muz je takovy slusny, ferovy clovek, priznivec rovnosti. Proto se oba podilime na chodu domacnosti, jak praci mimo domov, tak domacimi pracemi. Mame je rozdelene podle toho, co nas vic bavi. Manzel vari a ja peru a zehlim. Uklizeni nas nebavi, takze se o nej delime. I tak to nebereme jako samozrejmost a dekujeme si za odvedenou praci (coz je snadne, protoze manzel vari skvele).Navzajem se chvalime za sve uspechy, pracovni i "domaci". "Miluji Te" si rikame nekolikrat denne a jeste se nam to neomrzelo. Nemyslim, ze jako zastanci emancipace bychom byli ja mene zenska a muj muz mene muzny, at uz si Jitka pod "zenskosti" a "muznosti" predstavuje cokoli. Co vsak nejsme, je vycurani manipulatori, kteri misto toho, aby se meli radi a mluvili spolu na rovinu, spolu hraji trapne mocenske hry.
Předchozí