Přidat názor k článku Jsem z jiného světa?

Myslím,že stáří není překážka dobrých vztahů mezi lidmi,stejně jako mládí není záruka toho,že lidé se na sebe budou usmívat.Bydlím na nevelkém sídlišti v malém městě už více jak 20 let.Za tu dobu se zde vystřídalo dost sousedů.S těmi staršími jsme se vždycky pozdravili,prohodili pár slov o počasí,později o dětech a vždycky jsem je vídala,jak upravují malé záhonky před paneláky a uklízí chodníky.Časem stará garda odešla tam,odkud se už nevrátí a vystřídali je noví nájemníci,většinou mladší.Na pozdrav odpoví zřídka,venku je vidím málokdy.Zato jejich děti brázdí okolí od rána do večera,vesele devastují těch pár stromků.které zbyli a mám pocit ,že jejich rodiče snad ani nevědí,co děti celý den dělají.Ale zkuste si na některé dítko,vesele lámající stromek dovolit zakřičet.Vždyť si tak pěkně hrají.Záhonky zanikly,okolo domů nikdo neuklízí.Je mi z toho trochu smutno.Uvědomujeme si,že důchodci budeme jednou všichni?