Přidat názor k článku Všechno je relativní

Jen mi to připomnělo jednu drobnou příhodu z tramvaje, kdy jsem coby těhule asi tak v 8 měsíci seděla na "invalidním" místě. Přistoupila paní a začala mi zběsile mávat průkazkou před obličejem. Zvedla jsem se abych ji pustila a paní zavolala :"Pepo, pojď," Pepa si sedl a paní šla zvednout dalšího, aby si mohla sednout taky :))
Ale taky musím uznat, že daleko víckrát někdo pouštěl sednout mě a bez říkání. S kočárem mám problém málokdy a mohla bych říct, že na každou jednu srážku s blbcem vychází tak stovka lidí s ochotně podanou rukou. Jenže ty si většinou nezapamatujeme ani do večera, kdežto ten blbec nám září ve vzpomínkách ještě pěkně dlouho...