Lenko, ptas se jak zapusobil clanek na mne ..
Abych pravdu rekl, po precteni snad milionu
prispevku v jednom a tom samem duchu "Proc nekoho vlastne doma chvalit? To je jenom pro deti, ne pro Dospele", popripade "Muj Chlap neni blbej, je to vlastne kamarad", mi je smutno.
A tady zacina odpoved na tvoji otazku - jak to asi vidi JEDEN z chlapu: My nechceme doma "kamaradky" ! Ani "uklizecky" !
Proboha, kam se vytraci ta pouha radost z blizkosti milovane osoby ? Pral bych si ze srdce pouze jedine - aby se u me jeste aspon chvily vzdy rozhorel ten radostny plaminek jako doposud, kdyz nekdo (kdoko-li) v blizkosti zmini jmeno Helena..
Ne, neni to tak idylicke, jak si ted myslis, v podstate jsme jen krucek od propasti, chodime do poraden.. a vis co si myslim? Ze duvod je prave v tom "kamaradstvi" a "samozrejmosti", tolik vyzdvihovane v okolnich prispevcich. K sakru, chci DOMA videt, ze me maji radi, jak na pocatku... Rozdelovani na PRaci, Praci, praci a zase praci.. to umori kazdeho. Kupecke pocty, nic jineho to neni. Ty udelas tohle, ten tamhleto, za dva roky dovolena u Balatonu ...
Sam mam doma "tichou domacnost" - Myslim tim, ze se staram o dvouleteho synka od chvile co prijdu z prace (jako zamestnanec vydelavam mimochodem nekolikanasobek prumerne mzdy, zadny manazer), s prackou jsem kamarad, jidlo uvarim, nadobi umyju a sklidim, okna vycistim.. Ne vzdy protoze Musim, ale protoze mam rad pohodu, popripade dotyk teple vody (to pri tom myti nadobi) ..
ale pochvalu? vrele slovo? To aby clovek pohledal. Ani nepamatuji, kdy si ke me ta moje kraska prisedla, nebo nedej boze dala pusu -- "to je preci pro zamilovany, my jsme dal" .. blee.
Nekdy mam pocit z toho, co vidim a ctu kolem sebe, ze Dnesni Zeny jsou bezci na kratke trate a z toho je mi smutno, vazne, z toho je mi smutno