Přidat názor k článku Psychogenní zácpa

Tak se zácpou máme problémy od narození. Malá se nikdy nevykakala. S hrůzou vzpomínám na to, jak jsme to z chudinky páčili prstama, teploměrem, trubičkou... a toho křiku. Paní doktorka nás pořád uklidňovala, že to bude dobré, má totiž nemocné ledviny, tak jako že to je k tomu. Zhruba v roce jsme začali malou dávat na nočník. NO další hrůza. Tak si na to zvykla, že třeba ve 2 ráno se s brekem vzbudila, že chce kakat. hodiny a hodiny jsme trávili na záchodě u nočníku a nic, malý bobík byl zázrak.
Postupně, jak rostla, tak se začalo přidávat špinění spoďárků. Čůrat se naučila perfektně, ale na kakání tak nějak zapomněla. Stravu jsme upravili, vláknina, žádně čokošky, čerstvá zelenina, zbytková strava, laktulóza, projímadla... nic. Prakticky do 3 let nikdy nekakala. OBčas z ní vyšel bobík jak oříšek, jinak celý den "pukala" do spoďárů. Tak 6-7 spoďárů bylo běžné.
Když už jsem si konečně "vydupala"že to není norámální, tak nás tedy naše paní dokorka poslala ke specialstovi na gastroenterologii. NO ta nás okamžitě poslala na výplach a poprvé za dobu života malé jsme viděli první plný nočník bobků. Trvalo to asi půl hodiny ale bylo úplně plno.
Takže jsme začali chodit každý týden na klystýr. Zážitek až na půdu. Ale malá byla hrdinka, vše zvládala s přehlemem. Ale tak nějak si na to zvykla, že už se přes týden nesnažila ani kakat.
Po různých testech, jako na špatnou fci. štítné žlázy, alergii na lepek apod. jsme se dostali až do brněnské dětské nem. protože pořád se s námi nic nedělo. Kakání až po klystýru.
No a tak tam nás čekal úmorný týden o hladu, 3x denně klystýr. Vyšetření střev - kolonoskopie, irigografie... No děs. Ale opět nic. Po chirurgické stránce v pořádku. Jen už se jí střeva tak roztáhli, že je má u konečníku vytahaný jak balon, z těch bobků. Hrůza, hrůza,hrůza.
Byla jsem už zoufalá, nejhorší je, že už si připadáte jak blázen... To není možný aby nekakala, řekl pan doktor v brně.
Nyní jsme začli brát lék syntostigmin a nové projímadlo čistě přírodní, z fíků.... chodíme na cvičení a masáže, prý má moc líná střeva.
Pomalinku je ale vidět přece úspěch. Jde ob den na nočníček a bobíky jsou větší.

Proto bych chtěla poradit, nepropadejte panice ale nenechte se odbít. Otravujte, otravujte,otravujte a nevzdávejte se. doufám, že u nás se to za pár měsíců zlepší. Základ je opravdu umět se dobře vy...kadit :)