Heleno,
rozhodne nic nehrotim.. Autorka clanku zminuje, ze vesnice, jak si je my deti pamatujeme, jiz dnes vlastne nejsou. Ja rikam, ze jsou...ze jsou dokonce co by kamenem dohodil z centra hlavniho mesta, a ze v nich dokonce ziji i lide, kteri se tam nenarodili. Jen je potreba je hledat a neskoncit s tim hledanim u prvniho satelitu.
Zaroven jsme s dovolenim nastinila muj vztah k satelitnim mesteckum, ktere mohou byt s vesnickym prostredim casto zamenovany. Pro me to jsou proste panelaky nalezato, ktere nevkusne hyzdi sve okoli a za investovane penize nabizi svym majitelum az nedustojne bydleni bez soukromi (proc maji oba mi sousede denne vedet, co mam k veceri?).
Nemam nic proti mensim pozemkum, proti novym domum...ale vetsina novostaveb v satelitech postrada napad, vkus, ducha. Cele komplexy postradaji zakladni urbanisticky řád, smysluplnne usporadani do ulic s namestim/navsi, infrastrukturu... A financni argument jako duvod volby zivota v satelitu u me neuspeje. Vim, kolik takova pekna radovka v satelitu na ani ne 1000m2 stoji a vim, za kolik jsme koupili a zrekonstruovali nasi chaloupku s 5600m2 pozemku. Ver, ze to vyslo skoro na stejno. Proste satelity nemam rada. Tot muj pohled na vec.
Respektuji, ze kazdemu z nas vyhovuje jine bydleni...respektuji to do te chvile, nez nejaky satelit zhyzdi okoli me vesnice...
Předchozí