Přidat názor k článku Pohled zdravotnice: jak jsem nerodila doma

Všechny, které tady obhajujete domácí porody, s tvrzením, že zkušená porodní asistentka a psychická pohoda zachrání skoro vše, mi naháníte husí kůži... mám za sebou dva porody ... jeden naprosto bez komplikací, druhý vlastně taky, ale ... několik minut po porodu placenty!, po porodu, který byl jinak bezproblémový, jsem začala hodně krvácet ... manžel to přirovnal, že to bylo jako když otočíš láhev s vodou ... ten šrumec, který v tu chvíli nastal na porodním sále, tu postýlku s miminkem odjíždějícím do kouta, aby bylo místo kvůli mně, ten můj strach, co se děje, to fakt nebylo nic příjemnýho ... v tu chvíli bylo na porodním sále snad osm lidí a každý dělal něco ... a přesto, že se jim podařilo krvácení během několika minut zastavit, ztratila jsem asi trojnásobek krve, než je při normálním porodu obvyklé... celou noc mě manžel vodil na záchod, protože sama bych tam nedošla, dostala jsem dvě transfuze, a to všechno přesto, že si myslím, že zásah byl velice rychlý a velice profesionální... nechci si představovat, jak bych dopadla, kdybych rodila doma, deset minut od nejbližší porodnice ...
Takže, ač jsem do té doby vůči domácím porodům neměla námitek, jen jsem věděla, že pro mě to spíš není než je, tak po této zkušenosti záměrný domácí porod považuji za zbytečný! hazard... porod sice je přirozená věc, ale tak jako nepůjdu s bolavým zubem ke kováři, tak holt nebudu rodit doma ...