Přidat názor k článku V zemi bez mamahotelů

Uplně si mi připomněla moje studium - začala jsem školu, umřel mi táta, pracovat jsem musela. Snažila jsem se dostat do školy, ale tam jsem prostě normálně spala, jak jsem byla utahaná z práce. Když jsem se do školy nedostala na prezenční list mě podepisoval buď manžel (tehdy přítel) nebo spolubydlící, u zkoušky to samozřejmě vypadalo víc než hloupě, protože řada přednášejících si mě nepamatovala a já jsem navíc dost výrazný typ. No naštěští školu jsem dokončila, ale uhnala jsem si z toho stresu žaludeční vředy. Díky tomu mám jasno - dceru na VŠ budeme živit, když si bude chtít přivydělat, může. Na druhou stranu ani dnes to není tak úplně jednoduché. Kamarádka má 20-letou dceru, která shání práci na poloviční úvazek, čili 20h/týden. Našla, jenže jí hned první týden řekli, že buď bude dělat min.35 h/týden nebo může jít a není to její první zkušenost.