Někdy děti překvapí i tím, jak vše báječně zvládnou, tak to bylo u nás - já jsem z toho měla obrovské obavy, protože Tereza na mě byla šíleným způsobem fixovaná, už můj pobyt v porodnici prozvracela z nervů, ale jakmile jsme si přivezli malou domů, hned se zapojila do provozu a Michalka byla jen a jen její. Nikdy nezapomenu, jak pyšná byla, když jsme jí malou (přes značné protesty babiček) v porodnici půjčili pochovat, byl to krásný okamžik.
PS: holky jsou od sebe 2 roky a 7měsíců, no a dneska se samozřejmě buď milují nebo rvou