Milly, v Tvém případě nejde o mammahotel, ale člověk si musí stále uvědomovat, že TOTO je provizorium, a mít na paměti cíl: co nejdříve se osamostatnit. Jakmile se totiž z provizoria stane víceméně záležitost dlouhodobá, (stačí se rozejít s přítelem a člověk ztratí motivaci odcházet z příjemného prostředí, vždyť si také může ušetřit , atd. atpod. ...) člověk je přece jen pohodlný a ve svém úsilí o dělení se o domácí práce či náklady na bydlení časem polevuje. Mám kolem sebe příkladů dost.
Jsem z početné rodiny ,a je jasně vidět, že můj bratr a já, kteří jsme do světa odešli po maturitě, máme méně těsný vztah k rodičům (a také více asertivity, méně "chytlavvosti" na výčitky a manipulaci, nevyžádané rady atpod. ) než ti z našich sourozenců, kteří zůstali žít s rodiči až do svého svatebního dne.
Předchozí