Já bydlím s rodiči stále. Po ukončení střední školy jsem nastoupila do práce a začala rodičům přispívat na mé bydlení a stravu. Rok na to jsem se vdala, žijeme stále v jednom domě, každý ve svém patře. Platila jsem spotřebu energií, vody, popelnice.. Peníze jsem od rodičů nedostávala, pouze občas koupili dětem hezké tričko či tepláčky. Veškeré sociální zař., kuchyň apod. máme zvlášť!
Teď je rodičům přes 70 let, jelikož jsem výdělečně sama na 2 děti, tak dětem občas přispějí na kroužky, já s přítelem pracujeme na domě, na zahradě, dům je již v mém vlastnictví a na energie mi přispívají svou polovinou rodiče.
Syn půjde studovat, chce jít bydlet jinam. Když by mu to nevyšlo, samozřejmě mu dovolím bydlet v našem domě. (samozřejmě by taktéž platil díl za spotřebovanou energii apod.) Když mu to vyjde, ať si bydlí kde chce, nechávám rozhodnutí na něm.
Vícegenerační bydlení má své výhody i nevýhody. Je lepší možnost např. pohlídání dětí, možnost "společných akcí", na druhou stranu vadí názory starších, někdy i mladších
Někdy se s rodiči nevidím i 1-2týdny, ač žijeme v jednom domě, někdy se bavíme a pracujeme společně...