Přidat názor k článku V zemi bez mamahotelů

Deniso,ono je to těžké.Taky bych se asi o člověka co mi nikdy neudělal nic dobrého neměla moc chuť se starat.Dělala jsem sestru a zažila jsem takové případy,kdy se rodiče k dětem chovali hnusně a pak se strašně divili,že děti neskáčou nadšením aby si je vzali domů.
K tomu baráku ,staří lidé většinou lpí na svém baráku,kde žili.Těžko jim to zazlívat,že pak nevidí tu hranici že péči o bydlení nezvládají ať už finančně,nebo pracovně.A předpokládají ,že jim děti pomůžou.Oni tak byli vychováváni.
Mě přijde dost proti srsti rozšířený názor,že kdo se neosamostatní hned po dovršení dospělosti je špatný,mamánek a podobně.
Samozřejmě je průšvih parazitovat na rodičích předpokládat že se o vše postarají.
Ale druhá strana mince - kolikrát rodiče nutí dětem "mamahotel"za každou cenu,možná právě proto aby si zajistili pomoc ve stáří.Ono se pak těžko něco odmítá,když se rodiče starali o dotyčného třeba do jeho 30 let.