Ahoj, naše první dvě dcerky jsou 3,5r od sebe. Starší již byla samostatná, chodila do školky(já do práce), spíš tatínkův mazel. Když byla sama, přestavovali jsme dům, byla zvyklá, že vždy nemůžeme běhat jenom kolem ní. Snažila jsem se jí věnovat, když malá spala. Proběhlo to v pohodě. Když jsme po 4,5l čekali dvojčata, měla jsem strach, jak holky vezmou můj dvouměsíční pobyt v nemocnici a pak dvě miminka najednou. Dopadlo to skvěle, byly moc smutné, když jsem nebyla doma, ale nikdy mě to nevyčetly, pochopily proč to muselo být, do miminek se hned zamilovaly. První rok jsme měli "trojvrstvou" domácnost(rodiče+holky+miminka). Myslím, že jim moc pomohlo, že už byly dvě. Od asi roku dvojčat jsou dvojčátka přesvědčena, že jsou s velkými holkami rovnoprávní a chtějí všechno, co mají holky, žárlí, když se mazlím se staršími. Nikdy jsem si nevšimla, že by velké holky žárlily na prcky, pouze na sebe navzájem. Naopak malí žárlí na ně i na sebe navzájem. M
Předchozí