Dovolte mi abych se s Vámi podělila o o náš příběh. Otěhotněla jsem bez problémů, v 10 t.t. krvácení, 17 t.t. odběr plodové vody, riziko Dauwnova syndromu 1:80 a předčasný porod v 32 t.t., dost věcí na osm měsíců těhotenství a nervů pro celou rodinu. Maly se narodil přirozeně, bez problémů, váha 2 kg, v inkubátoru si pobyl 5 dní. Cvičit Vojtovu metodu jsme začali po 2 týdnech po porodu a cvičili jsme zhruba 7 měsíců, ne proto že by měl nějaké výrazné problémy, ale opožděný byl o tu dobu co by normálně pobyl v bříšku. Chodit jsme začali v roce a dnes by nikdo nepoznal že je to nedonošené miminko. Jsem šťastná že nám to za to úsilí stálo a vydrželi jsme cvičit. Nevím a ani jsem se neptala kdyby jsme necvičili jetli by měl vývoj nějaký opožděný, ale jsem matka která dá na rady a když mi bylo řečeno že je dobré s dětmi co jsou nedonošeňátka cvičit tak to udělám, nevím jak bych si to později vyčítala, kdyby nastal nějaký problém, ale je to od porodnice k porodnici. Já rodila v HK a tam preventivně cvičili se všema miminka na nedonošeneckým, třeba v Praze kde žiju, tam cvičí jen s dětmi které mají problémy. Přeji všem maminám pevné nervy, je to bolestivé vidět plakat to malé zlatíčko, ale věřte za to úsilí to stojí.
Předchozí