Přidat názor k článku Kdo zná dítě nejlépe?

"Psychologu",

promiň, ale v souvislosti s Tvou přezdívkou mi napadá, že možná bude něco pravdy na tvrzení, že na psychologii chodí řada lidí, kteří mají problémy sami se sebou a doufají, že se je tam naučí řešit.

Myslíš si snad, že kvalitu odborníka lze odvodit přímou úměrou - čím větší grobián, tím větší to tedy asi bude odborník?

Pokud si mohu svého lékaře vybrat (tedy ne, pokud by mě nedejbože vezli rychlou), tak si vyberu takového, který bude se mnou ochoten diskutovat, pokud budu mít nějaké námitky nebo pochybnosti, tak je se mnou probere a bude si vědom toho, že ani on nemusí mít vždy 100 % pravdu. Který si bude vážit poučeného pacienta ochotného spolupracovat a ne se jen nechat slepě "vést".

Někteří tady Janino chování podáváte jako "rebelii bez příčiny", snahu vždy se odlišovat, ať to stojí, co to stojí, a podsouváte jí úmysl, že jediným cílem toho je udělat se zajímavou. Já si to nemyslím. Pediatr si přece musí být vědom toho, že ne všichni vychovávají své děti stejně (mimochodem, nevíte někdo, co je to "bo"? V životě jsem to neslyšela a to už dávno nejsem mimino). Kdyby k Janě přistupovali jen o maličko citlivěji a nemleli si jen svoje bez ohledu na to, co jim říkala, tak by se to s největší pravděpodobností takhle nevyhrotilo. Co je proboha divného na tom, že se máma zajímá, jestli to nejde řešit i nějak jinak, než narkózou? Nebo že ji naštve, když se snaží vysvětlit, proč si myslí, že dítě slyší, a oni se tváří, jako by nic neřekla?

Jana není cikánka, která by na děti kašlala a zanedbávala je, jen se prostě o ně stará trochu jinak, než jsme zvyklí. Odnaučíme se konečně tomu stádnímu myšlení a přestaneme takové lidi kamenovat?