Přidat názor k článku Jak darovat naději - dárcovství oocytů

Darování se říká proto, že oficiálně je ""prodej"" lidských tkání zakázán - přesto však dárkyně zaslouží nějakou kompenzaci za steacený čas a bolestné, proto finanční odměna. Ta se pohybuje zůzně podle centra, od 5-20 tisíc (za cestovné na prohlídky k lékaři, za čas spotřebovaný k procesu, za hormonální léčbu a narkozu při odběru).
Pokud jde o byznys, je sice nemravné a nesprávné, že centry od příjemkyň požadují vysoké částky, zřejmě vyšší než vyplatili dárkyni, ale pořád zůstává faktem, že bez těch center by ty ženy žádnou naději na děti neměli. To že jdou vajíčka často do ciziny je sice fakt, ale i přesto zůstává pravdou, že udělají nějakou ženu šťastnou (pokud se implantace povede), a v lidské bolesit nebo radosti národnost nehraje roli - tu prožívají všichnilidé na celém světě stějně. A proto toho, kdo chce pomoci ""české ženě"" je tu šance se spojit s nějakou čekatelkou, a tím ji posunout v počadníku a pomoci jí tak. To že je to ""jen"" byznys je myslím nepravdivé tvrzení - jak vidíš, je dost těch, které by to neudělali ani za 100 tisíc, a tak jsou ty, kterým stačí 5 tisíc, místo aby šli do jiného centra kde jim dají 20 tisíc - takže to asi nedělají pro peníze, mnohé se tak snaží svým příbuzným a známím v posunutí na pořadníku a upřednostnění při přijetí vajíčka. Pokud jde o to, jestli to někdo udělá, to je každého věc, a ten kdo to dělá, moc dobře ví proč, a asi mu to za to stojí - mě spíš přijdou odporní hloupí, omezení, sobeční a pokryteční lidé.