K tomuto názoru se přikláním, moje blízká příbuzná má za sebou několik pobytů v blázinci, pokus o sebevraždu a rozvrácený vztah s jediným synem. Teď už asi sedm let bere pravidelně antidepresiva (která předtím samovolně vysazovala, protože po nich přibírala) a je "v pohodě". Moje kamarádka byla v té situaci, kdy už z té postele nevylezla, na antidepresivech je taky už pár let a dobré. Po pokusech o vysazení se všechno vrací do velmi špatného stavu. Její maminka má rakovinu, kterou už nelze léčit, také se jednoho dne rozhodla, že končí, kamarádka k ní dovedla svého psychiatra, naordinoval antidepresiva a maminka vstala a funguje další dva roky. Léčbu bych opravdu nechala na odbornících, já jsem si taky před čtyřmi roky myslela, že trpím hrozivou depresí, stačilo vypadnou z práce, která mě užírala, trochu vydechnout a bylo po problémech (naštěstí).
Předchozí