Přidat názor k článku Samovolný potrat - a co přišlo potom...

Ráchel, to si piš.... p.s. já nemám klasickou depku, nýbrž z ní vyplývající panickou poruchu po jednom blbém zážitku.

Začalo to pocitem únavy a bolestmi v zádech.

Pracovat jsem nemohla, protože jsem se klepala a pořád mi bylo na omdlení, měla jsem hlad, jíst jsem nemohla, protože se mi dělalo nevolno jaxi)), nemohla jsem spát, pořád unavená, vyčerpaná, vyklepaná z každý blbosti. A měla jsem děsnou potřebu utéct ode všeho, co je v mým životě.... prostě se zahrabat a nic neřešit.... ne, tohle nebyly sebevražedný sklony, jen děsný pocit marnosti.

A to mám dvě zdravý děti, hodného manžela, podnikáme, nemáme nějaký zásadní finanční potíže. Nikdo nechápal, co se mnou je a já fakt nejmíň. Zkoušela jsem bylinky, psychologa, byla jsem na neuro vyšetření (protože mne začaly brnět ruce a mysleli, že mám RS) až jsem se naštvala sama na sebe a došla si pro AD...... a je pokoj. Vysadit jsem zkoušela jednou, ale vzala jsem to moc rychle.... teď postupně snižuju dávky a fakt to hlídám....