No, já spíš než přítomnost u porodu (kde jsem manžela nijak zvlášť moc nevnímala a "používala" jsem ho spíš jako zvonek na přivolání sestry (mmch ten zvonek tam nebyl a chlapi nesměli z těch porodních boxů vystrčit nos - blbé, že) by mi pčišla užitečná péče o ženu těhuli v devátým měsíci - jenžeto je u nás utopie. Docela by mi pomohlo, kdyby vytřel nebo vyluxoval, pověsil mi prádlo, namasíroval mi záda atp. Připadám si jak matka samoživitelka. Jediný co umí je chodit a nadávat, jaký je tu bordel - ale už ho nezajímá, že ty věci jednoduše nemám kam dát, protože máme malou skříň a ty slibované police apod. už čtvrtým rokem čekají na svou realizaci. Tak jsem se rozhodla, že se hned po porodu naučím zacházet s vrtačkou, hoblovkou a pod., jinak se asi nedočkám. Celkově mi porod přijde jako nespravedlivý - ženská to "oddře" a chlap slízne smetanu a ještě má pocit, jak byl ten porod "lehkej". No nic, jdu uklidit ten svinčík tady.
Předchozí