Porod pro chlapy

Musím říci, že většina chlapů, co byli u porodu, o tom mluví jako o zázračné věci, která se už nikdy nezopakuje. Jeden kamarád mi to dokonce přirovnal k prvnímu milování. Pravda ale je, že na první sex si kolikrát ani radši nechceme vzpomenout. A zrovna se zrozením malého človíčka bych to asi nesrovnával. Kdo z drsnějšího pohlaví byl u porodu na kopr? Komu porod trval 2 minuty? A kdo z chlapů potom matku svého dítěte už nikdy neviděl? Málokdo.

Když známého přítelkyni zbýval asi týden do porodu, šel do hospody. Jeho poslední předotcovská pařba skončila v šest ráno. Kohoutí kokrhání volalo sluníčko, když ho v křesle probudila jeho přítelkyně. Asi vám nemusím říkat, jaké to je být vzbuzen po těžkém flámu. V hlavě bzučí roj včel, jste ještě na mol a to nehorší co po vás může někdo chtít, je pohyb. Přesně v tomhle rozpoložení mu jeho drahá polovička sdělila tu radostnou novinu. Přišlo to na ni! Jeho rázná odpověď: "Tak dnes teda rozhodně ne." Nepomohla. A když už nás neminulo přirovnání k sexu, kdo z nás dokázal oddálit vrchol u porodu, je borec. Žádné prostředky, jaké opilec nabízel, rozhodně nepomáhaly. Ve špitále dostával takový servis, který prý při opici neměl ani od svoji matky. Co na tom, že občerstvení nosily sestřičky pro prvorodičku. Viděla, že stav nastávajícího otce je daleko horší, a tak se obětovala. Nakonec mu před jeho zraky porodila krásnou dcerku. Kamarád přenechal přestřihnutí pupeční šňůry, jak tvrdil, doktorovi profesionálovi. Pravda se ovšem třásla v jeho rukou. I přesto ho prý porod ve vteřině donutil ke střízlivosti. "Ale je to divný pocit mít opici, když víš, že se to dvakrát moc nehodí."

Co říkáte tomu, když předem znáte pohlaví svého potomka? Sousedi byli v očekávání už druhého děcka a nechali si sdělit, zda mezi nožičkami něco roste, nebo ne. Ostatním to ale neřekli. Když pak byli všichni šťastni z jejich dcerky, sdělil mi soused tajemství. Podle něj je docela blbý, ukradnout doktorovi tu krásnu větu - máte krásnou holčičku. Soused ho suše zastavil při větě - už znám pohlaví… "My taky, je to holka." V tu ránu by si prý nafackoval. A doktor by se prý očividně přidal, jak dokázal vyčíst z jeho výrazu. Manželka to naštěstí v tu chvíli ani nevnímala. Ta bylo podle něj zpocená až na zadnici, křičela bolestí a on ji tam dělal duševní i fyzickou oporu. K tomu dělal dokumentaci do rodinné videotéky. A za to všechno ještě musel vysolit pětistovku. Takže podle něj je porod jako jít na fotbal. "Děláš oporu hráčům, fotíš se s nima, díky korupci, jakou je prohnilá naše liga, znáš dopředu výsledek a ještě za to musíš zaplatit."

A pomalu se dostáváme do finále. Po porodu začíná pro oba rodiče slastný zážitek. Žena po právu odpočívá. Muž jede ukázat své novorozeně všem známým. Samozřejmě u toho nesmí chybět ani věrný kamarád. Který samozřejmě řídí. Protože po takovém emocionální zážitku asi málokterý muž odolá malé šťopičce a může v klidu sednout za volant a věnovat se jen a jen jízdě. Jak tak o tom přemýšlím. Připomíná mi to vlastně multi level marketing žena = výrobce, muž = ústní reklama a kamarád = dopravce.

Zajímavý příběh měl další známý, který po pořízení snímku malého ztratil foťák. Aby si neudělal ostudu, půjčil mu jeho dopravce svůj úplně stejný digital, kde měl fotky svého syna hned po narození. Po důkladném promazávání inkriminujících fotografují cizí matky zůstalo v aparátu asi pět snímků. Přeci "nemohl tolikrát fotit", musel stát přeci při své manželce. Nikdo nic nepoznal. Všichni chválili pěkného syna. Nikoho ani nenapadlo, že na tyto fotky koukali zhruba před dvěma měsíci. On se jím chlubil jako s vlastním. Ale jak mi potom řekl: "Není důležitý jak vypadá věc, kterou ti všichni chválí. Záleží na tom, že vědí, a ty taky, proč ti ji chválí. Jo a prosím tě, až budeš u porodu, tak si to foť radši do zálohy i na mobila."

Myslím, že jsem dostal rady nad zlato. Jsem zvědav až Vám jednou napíšu, jak proběhl porod mé přítelkyně. Zatím jen vidím, že to nelze srovnávat s narozeným teletem, sexem a fotbalem. Vím, že není vhodný mít v daný moment kocovinu. A hlavně si musím dělat záložní fotografie… Porod změnil zásadně život všech zmíněných kamarádů. Jednou změní život i mně. Ještě si ale nedovedu představit, že bych jako poslušný tatínek před sebou tlačil kočárek. Zatím mi stačí dítě půjčené. Půjčit, pochovat a vrátit mámě. Takže má odpověď přítelkyni zněla: "Odpovím ti, až to bude aktuální."