Prdlajs na hraně, vsadím se, že si to chudák vůbec neuvědomil a naopak chtěl pomoci
.
Při prvním porodu mi byl manžel oporou (tím, že byl se mnou) ale já byla stejně vděčná PA, že tam je i ona a ví co bude následovat. Při druhém už byl mazák a snažil se seč mohl, já ale asi nemám tolik jemnocitu, abych přemýšlela, jak se ho nedotknout, takže jsem ho v jedné "vtipné situaci" sejmula na tři doby. Já si zařvala z plna hrdla, on na to nic, protože věděl, že je to jen ventil na přepuštění tlaku neboť už nevím kudy kam....no a dnes se tomu smějeme. Chlapi jsou vesměs strašně snaživí, ale v takto vypjatých situacích, kdy sami netuší co se děje, jsou to prostě hňupi
....ale oni za to nemohou, takže proč jim neodpustit. Stejně je na to ta ženská ve finále sama, tak co? Já byla ráda, že si mohu ulevit, pan doktor to okomentoval, že mám hubu nevymáchanou a tudíž je vidět, že mi nic není a manžel byl rád, že se bavíme o něčem jiném místo abych kvílela, že je mi zle....Takže celkem pohodová situace