Po přečtení vašich článků, musím podotknout, že i já mám obdobnou zkušenost. Vojtíšek totiž nechce mluvit, i kdž si o "vše řekne" svým způsobem. Vím, že velice dobře slyší (jen občas, když slyšet chce, začalo mu totiž období "vzdoru).
Před dvěma měsíci jsme byli nuceni navštívit neuroložku (Vojtíšek nám totiž často bez příčiny v noci zvracel - ukázalo se, že po mně zdědil reflux).
Ale abych neodbíhala paní doktorka si přečetla rodinnou anamnézu bez toho, aby se na mého syna vůbec podívala mi znenadála položila otázku zda-li mluví ve větách. Má odpověď, že mluví jen pomocí citoslovců, ji stačila na to, aby mi řekla že mám doma zaostalé dítě. Ačkoliv si nás pozvala na další vyšetření - již nás nikdy neviděla.
Vojtíškův motorický vývoj, který je nedprůměrný, ji vůbec nezajímal. Automaticky do svých záznamů začala psát, že nechodí na nočník. Velice se podivila, když jsem ji začala oponovat, že chodí od listopadu. To že se sám svlékne oblékne a utře si zadeček úplně ignorovala.
Kdybych nebyla učitelka a neměla za sebou pár zkoušek z vývojové psychologie na VŠ, asi bych teď měla nervy na dranc.
Vím, že všechno chce svůj čas a nic se v Této oblasti nemá uspěchat a jestli to bute trvat o nějaký ten týden déle to se nedá nic dělat.
Ty "BLBÉ tabulky" vymýšlej taky jen LIDI i když na to mají různé diplomy...
Předchozí