Tak já autorku z jedné strany chápu.Bude mi 35 let a vždy jsem si asi podvědomě vybírala podobné typy chlapů.O alkoholika po gamblera snad všechny.Pak jsem si ale řekla dost!a snažila se na sobě zapracovat,abych si vážila sama sebe,abych se hned nebála,že když mu budu odporovat,že mi uteče apod.Zafungovalo to a já potkala úžasného muže.Milý,hodný,pozorný,zamilovaný,pro rodinu,prostě ideál.Dost mne musel dobývat a zasloužit si mou důvěru.Po měsících jsem se zamilovala a začala věřit jeho slovům a plánům do budoucnosti.Miloval mne i mojí dcerku(kterou mám z jednoho vzathu s gamblerem-poznala jsem to až když bylo miminko na cestě),kdo zná tyhle typy ví,že se to občas prostě poznat nedá,jsou ve svém lhaní dokonalí.
Pan Úžasný jednoho dne zavolal a řekl,že mě má moc rád,ale kvůli dětem se vrací k bývalé manželce.Takže radit je jedna věc,realita je věc jiná.V každém případě máš ještě na miminko čas a věř,že to není jednoduché být sama s dítěte.Kdybych se měla znovu dostat do stejné situace,neměnila bych,moje holčička je to největší štěstí co mě v životě potkalo.Ale je to velmi těžké zůstat sama a to nejen kvůli penězům,ale prostě i proto,že mi nemá kdo pomoci,nikdo mne neobejme,když se v domácnosti něco rozbije a nespraví to,když malé rostou zoubky nemám se moc s kým podělit o radost i o starost.Babičky sice mám,ale to je trochu jiné než mít muže,který miluje.
Předchozí