Tak jsme si přečetla jak článek, tak i Vaše názory a musím říct, že autorka se snad jen zamýšlí nad tím, jak jsou "úkoly" rozděleny.
Jasně, jak si to kdo zařídí,...ale co třeba když se jedete pobavit za kamarádkou na kafe, automaticky necháváte dítko doma, vemete ho sebou nebo se zeptáte manžela, zda ho pohlídá?
A co udělá manžel, když jede za kamarádem? U nás většinou se "jen" zeptá, zda může jet, zda ho/manžela/ nepotřebuji. O dítku nepadne ani zmínka, natož aby si ho vzal sebou
.
Jinak já si nestěžuji, jsem spokojená, manžel pochválí, stále vyznává svou lásku,... ikdyž nejsme ani jeden dokonalí!
A navíc jde určitě o komunikaci/ted mám na mysli posledního přítele/.
Jinak, myslím, že některé to tu přeháníte, že si špatně vybírá. Zkuste se zamyslet, vždy jste měly jen a jen skvělé partnery, vždy hned na začátku Vám řekli: ahoj, já jsem Honza, jsem alkoholik, časem Tě budu mlátit, vyždímám Tě z peněz,nikdy nebudu vysávat, úklízet..
Autorce držím palečky, at se se svým životem pěkně popere s výhrou na konci!!
Myslím, že "super" muží dle tvých představ jsou, jen je třeba vytrvat v hledání! Nebo dát pauzu/jak radí i jiní/ a on se třeba najde sám:o)