Ač jsem sama ve vztahu docela spokojená (to "docela" znamená, že ze svých požadavků jsem taky musela podstatně slevit a dávno jsem sundala růžové zamilované brýle), ale! Když vezmeme v úvahu statistiku, že každé druhé manželství se rozvádí. Když kolem sebe vidím spoustu žen s malým dítětem či dětmi, které manželé opustili, musím opravdu konstatovat, že chlapi jsou parchanti a hlavní tíha starosti o rodinný krb stále leží na ženách. Všem z Vás, které tady píšou, jak dobře si chlapy vybraly, blahopřeju. Ale většinou jsme tady mladé mámy od malých dětí, takže na hodnocení výběru partnera je fakt moooc brzo. Radši bych to shrnula, až nám bude tak 50-60 let, jak jsme si která vybrala. A docela mě štve, jak autorce vyčítáte, že si blbě vybírá - ano, je to tak, ale i já mám pocit, že chlapi jsou nejdřív nezralí a pak zadaní, nebo divní...
Předchozí