Myslím, že D/ je správně.
Autorka si pravděpodobně nese něco v sobě ze své původní rodiny. Jednak je to nízké sebevědomí a k tomu nedostatek lásky a pochopení ze strany rodičů. To je dost zlá kombinace, která zřejmě vede k tomu podivnému výběru partnerů.
Měla jsem to trošku podobné, doma mi neustále matka předhazovala, jak jsem nemožná. K tomu pedantská výchova "rákoskou" => v 18 jsem se nalepila na prvního, kterej mi řekl, jak jsem úžasná a nasliboval hory-doly-černej les...
Po pár životních kotrmelcích jsem zjistila, že si docela dobře vystačím i sama, zařekla se, že chlapa nechci ani vidět a přestala LOVIT. Taky jsem zjistila, že nejsem tak nemožná, jak mi neustále tvrdili, že toho dokážu hodně a v něčem jsem dokonce i lepší než moje matka. Naučila jsem se vážit si sama sebe. Pak se objevil ten pravý... A já věděla, že je takový jaký má být. Neřešila jsem malichernosti (např. jestli dává prkýnko dolů, nebo jestli spí v ponožkách), ale ty důležité věci (nepije, nekouří, je pracovitý, má dobré srdce a miluje mě...)
Předchozí