Přidat názor k článku Úděl nás žen? Toužit po dětech a starat se o chlapa!

Jako ženy jste tu v přesile a proto mne tu možná ukamenujete, ale už jen to že občas zabrousím jako chlap na tyhle stránky značí, že mne rodina taky zajímá.
Já jako "sobecká" polovina lidstva chodím pochopitelně do práce. Možná tomu nebudete věřit, ale z mé výplaty se platí veškerý chod domácnosti a opravy domu který patří mé manželce. Na manželčin plat (nyní mateřskou) se vůbec nesáhne. Platím veškeré pojistky, stavební spoření (i za manželku), její oblečení zábavu atd. Nepřijde mi to vůbec divné - jsme manželé. Po práci nastupuji na druhou směnu - rekonstrukci domu (není náš, je plně ve vlastnictví manželky). Domů se teď dostanu tak v půl desátý, což mne velmi štve, protože jsem byl zvyklý syna koupat, nakrmit a uspávat. Vůbec mi nevadilo přebalování a jiné "radosti" kolem. Jen noční vstávání jsem přenechával - nevyspalý bych toho v práci moc neudělal a nvíc mne jen tak něco nevzbudí. Manželka si užije společnosti a zábavy (jezdí s kamarádkami) mnohem víc než já, ale mně to celkem nevadí, stačí mi povyrazit si tak 5-6x do roka a většinou to je společně s manželkou. Nedokážu si představit nebýt přítomen pokrokům syna a nedávat mu už od mládí příklad toho že nic není zadarmo akaždá sranda něco stojí.
Pozn: nádobí nemyju, prach neutírám a neperu, ale pověsit prádlo, vyluxovat a uklidit byt pro mne není problém (manželka to po mně nevyžaduje, protože kolem baráku je práce víc než dost a tím ji nezatěžuji zase já). Moc peněz nevydělávám - dal jsem přednost každodenní přítomnosti doma před lepším výdělkem. Dluhy nemáme žádné, kupujeme jen to na co máme.
Nemyslím si ale rozhodně, že jsem ojedinělý případ - takže HLAVU VZHŮRU A NEBRAT VŠE CO SE NASKYTNE.