No, já teda sourozence nemám, manžel taky ne, rodiče mi umřeli (táta když mi bylo 19, máma těsně po promoci a před svatbou), o pár let později zemřeli i manželovi rodiče - my se vyplakáváme u sebe navzájem
Na druhou stranu můžu říct, že to rameno na vyplakání nemusí nutně jen poskytovat biologická rodina, máme přátelé, na které se můžeme 100% spolehnout, nemají nic z našich genů, ale jsou naše opora (stejně tak i my jejich). Já skutečně věřím v jaký si to uděláš, takový to máš.