Přidat názor k článku Vstup do života

Lucko, mrzi mne to nedorozumeni: ve tvem clanku matky temer se nevyskytuji (krome jedne po cisari), zatim my kritizujici mame zazitky z porodnic, kde se ptat o cokoliv neni zvykem, a dokonce vim jiste, ze v nekterych porodnicich je to jeste ziva praxe. Jsem uprimne rada, ze jsi ozvla a ze mlada generace sester se vzdelava v jinem vzduchu. Ktera porodnice to byla?

Diskuse by jiste byla jina, jestli tyhle detaily bys vysvetlila hned. Vem ale diskusi pod clankem z te lepsi stranky: se rozpoutala diskuse o velmi dulezite tema, ve ktere vyslo na jevo, ze spousta zen jeste vubec ani netusi ze maji pravo byt se svym ditetem u odberu a vysetreni, a ani si ho neceni, nepokladaji za dulezite byt s miminkem pri vsem co ho muze sokovat, ci byt neprijemne. Zrejme tykalo se to matek i ve vasi porodnici, jinak asi dobrovolne by ti matky do toho hromadniho voziku sve deti nesverovaly, ze ne? Jak sama jsi svedkem, s novorozencemi je prozatim hodne kde zachazeno zbytecne nesetrne: byvaji rutinne oddelovani od matky hned po porodu (nedavny clanek dr. Heleny Maslove to popisuje velmi trefne). Krev na vysetreni metabolickych poruch nemusi byt zily, z paticky naprosto staci. Je to take neprijemny, ale da se to provest bez toho revu. K dalsi humanizaci peci o novorozence je treba jak uvedomelosti zdravotnickeho personalu, tak matek. Tvuj clanek jiste poslouzil toto dulezite tema jeste jednou otevrit, a nekdo jiste si odnesl nektere jistejsi predstavy, co je treba v porodnici ohlidat.

Dovol ti jeste jednou poprat hodne stesti nejen v zasluzne prace, ale i v humanizaci tveho oboru, ktery do nedavna nebyl pro potreby miminek citlivy.