Milá Tyno. Dle Vašeho mínění jsem zřejmě krkavčí matka. Ale já sama jsem po všech porodech byla ráda, když mi DS moje holky pohlídaly. Byla jsem vždy docela fyzicky vyřízená. Ale prospaná první noc mi vždy velmi pomohla. Necítím se jako špatná matka a ani na mých dětech to nezanechalo nic negativního. Ostatně já sama jsem z generace dětí odloučených od matky na celou dobu pobytu v porodnici, moje maminka se mnou nebyla ani u odběru z patičky, ani u očkování. Měla bych tím pádem mít nějakou psychickou či fyzickou vadu?!
Jak jste přišla na to, že miminka u sestřiček propláčou osamocené celou noc? Opravdu si myslíte, že jim sestřičky nedopřejí pohlazení, pochování, laskavou pozornost? Co třeba maminky, které nemohou mít děti od počátku u sebe? Degraduje je to jako matky? Jsou ony nebo jejich děti méněcenné? Je podle Vás špatná každá matka, která se cítí vyčerpaná psychicky či fyzicky a potřebuje si od miminka odpočinout? Neodsuzujte je!! Jednou se Vám podobná situace může stát! Každý porod je jiný.
Předchozí