Přidat názor k článku Když si takhle přísná, budeš dítě ty!

Já jsem šla do školky až v pěti letech a bylo to dost drsné trauma, jehož následky si s trochou nadsázky nesu ještě teď. Do té doby jsem byla hýčkaná holčička, která moc vrstevníků okolo sebe neměla, nebyla na ně zvyklá a tudíž tvrdě dojela na to, že v dětském kolektivu platí úplně jiná pravidla než mezi dospělýma.

Takže mně by možná bývalo prospělo být ve školce o něco dřív, abych se víc "otrkala".

Nebo to možná bylo blbou školkou, protože v první třídě ve škole už to bylo v pohodě. Pamatuju si spoustu věcí, které tu popisujete - nucení dojídat až k pozvracení, občas otřesné chování učitelek a jejich neschopnost "ukočírovat" dětský kolektiv - byla jsem taková ta slušňácká holčička, co se neumí prát ani nadávat, a navíc jsem byla citlivá, takže mě vždycky hrozně vzalo, když mi někdo něco udělal a já jsem nevěděla, co s tím.

Citlivý a všímavý pedagog by si s tím určitě měl umět poradit. U nás ve školce tomu tak nebylo a jak říkám - s některými následky se potýkám dodnes.

Když o tom tak přemýšlím, tak dítě v tomhle věku vnímá mnohem víc, než si myslíme, a dá se toho hrozně moc zkazit. Já bych se školce tolik nebránila (kamarádky děti tam chodí od 3 let a jsou tam spokojené), ale určitě bych, pokud by to jen trochu šlo, opravdu PEČLIVĚ vybírala, do jaké školky dítě dám, protože ho to fakt může dost poznamenat.