Člověka to potěší, když zjistí, že se aspoň tu a tam něco poodaří. Jelikož jsem matka velmi zvláštního chlapce, dovedu si představit, jaká výhra je, když je dítě ve škole spokojené a má učitelku, která nešílí, když dítě něco nemá, zapomene, ztratí nebo se třeba jen ptá na věci, na které se jiné děti neptají. Po třech letech školní docházky a třech školách jsem hluboce přesvědčená, že na klasické škole se nikdy nic nezmění a to i přesto, že prakticky každá škola na svých webovkách hlásá, jak pracuje s integrovanými žáky a jaké má pro ně pochopení. Praxe je ovšem jiná. Nedávno jsem se například dozvěděla, že nadané dítě se pozná podle toho, že má samé jedničky a všechny věci v pořádku. K tomu asi není co dodat. Takže- ať žije alternativa!
Předchozí