Přidat názor k článku Radujte se s námi z té veliké slávy!

Dovolim si nekolik poznamek, resp. doplneni textu. "Viditelne je pouze to, co svoji velikosti presahuje vlnovou delku svetla, to, co je mensi, viditelne neni." "TO" znamena elektromagnetickou vlnu, jejiz VLNOVA DELKA odpovida vlnove delce nad inracervenou a pod ultrafialovou (na coz jsou lidske oci zarizene). Lze ovsem zobrazit (televizni obrazovka je toho po desetileti peknym prikladem) i svazek elektronu. Svazek elektronu dopada na stinitko s fluorescencnim povrchem a muzeme sledovat sve oblibene "Ordinace v ruzovych zahradach".
Jak to vlastne presne vypada? Elektron dopadne na povrch latky, vyexcituje jine elektrony v atomech do tzv. energeticky vyssich stavu a ty se v kratkem case vraci zpet do stavu zakladniho za vyzareni tzv. kvanta fotonu (balik viditelnych elektromagnetickych vln). Material je samozrejme vybran tak, aby vyzarene svetlo bylo viditelne, vlnova delka vyzareneho souvisi s energii elektronu. Tim se vlastne prevadi castice-fermion-elektron na castici-boson-foton, ruznym energiim elektronu odpovidaji rozne barvy fotonu. To je cele.
" Jelikoz ale castice samy jsou mnohem mensi nez nas merici pristroj, chyba mereni, ktera pri kazdem mereni samozrejme vznika, je ale v tomto pripade mnohonasobne vetsi nez castice sama.....to, co tedy vidime, nejen ze neni elektron sam, je neco jako obraz obrazu jeho stinu..."
Zde se zrejme narazi na tzv. Heisenbergovy relace neurcitosti. Ty ovsem popisuji omezene urceni lokalizace v prostoru a hybnosti, prip. case a energii napr. u elementarnich castic (fermiony, bosony). Elektron ma vlnove-korpuskularni charakter. Nekdy se chova jako castice a nekdy jako vlna,takze jeho lokalizace pri dane hybnosti v prostoru je omezena, ovsem nepresnost urceni pri uzivanych energiich svazku je podstatne mensi, nez jsme schopni okem zaznamenat. Takze elektron je pomerne snadno urcitelny (zobrazitely) v prostoru a case(prvni experimenty s pruchodem elektronu sterbinou jsou z 20. let 20. stoleti!!!!!!!!).