Křtěná jsem, do kostele však nechodím s kat. církví se nijak zvlášť neztotožňuji - a děcko bych nechala, ať se samo rozhodne pro víru, kterou bude vyznávat. Pokud křest znamená/znamenal ,,ochranu" - co ty miliony (miliardy..) nekřtěných dětí?
O tom zda Bůh je nebo není se tu hádat nebudu. Přou se o tom mnoho, mnoho let a pochybuji, že se to na zdejší diskusi vyřeší...:)Já osobně myslím (věřím...), že ,,něco" po životě je a po smrti tedy patrně zjistím, co to bude. Doufám, že dědovi je tam dobře.
Článek na mě působí sympaticky, tu pompéznější oslavu si spojuji s narozeninami apod., neboť u nás se to ,,odbývá" mnohem skromněji. Křest je brán spíš jako tradice..
Nu a...sestřenku křtil před lety jáhen, takový sympatický chlapík. Byla to docela veselá záležitost, i proto, že holčina byla větší a běhala mu po kostele.
Ale jak říkám..ať se pak dítě rozhodne samo - myslím, že jsem o tom diskutovala kdysi s Ráchel. Mít možnost volby je důležité.
Jinak...já sama nechci ani svatbu v kostele, takže tak.
Předchozí