Maceško - přečetla jsem tvůj článek a jako vždy mne dojal k slzám.
Ale pak jsem se zamyslela a slzy nějak vyschly.
Nejsem si totiž jistá, kdo tady udělal chybu, zda pěstouni, kteří dovolili dítěti, aby milovalo, aby ubližovalo, aby zkoušelo.... Kteří mu dovolili mít někoho, komu mohlo říkat mamko a taťko. Kteří odpouštěli a dávali naději. Kteří mu dali pocit jistoty, že má někoho, komu na něm záleží a kdo ho miluje - rodiče. Protože jen tak z dítěte může vyrůst citlivý člověk, který sám bude umět lásku dávat i příjma a vychovávat svoje děti, jako rodič. Kdo udělal tedy chybu - tito pěstouni - a nebo stát a odborníci, kteří toto zapovídají? Jímá mne hrůza, že se najdou pěstouni, kteří se budou přesně řídit "návody" odborníků...
A nebo že by se odborníci obávali, že příliš láskyplná výchova v pěstounských rodinách sníží počet dětí, které tyto děti, až dorostou, odloží do DD???
S.
Předchozí