Přidat názor k článku Bilancování

Teda Lili - obdivuji tvou trpělivost.

Tři roky nechat dítě vegetovat, nepracovat, nedávt žádné peníze na domácnost.... a ještě mu trpět, že si neplatí zdravotní pojištění (tedy že se alespoň nepřihlásí na pracáku....)....

No nevím, možná bych to nenazvala trpělivostí, ale - promiň - blbostí.

A hned další myšlenka, která mne napadla, byla: musí na to ti rodiče mít.

Moje starší dcera se po dvou semestrech VŠ a prvním vyhazovu od zkoušky rozhodla, že jí za ty nervy, které se studiem má, ta škola nestojí a že přestane studovat. Tak jsme jí na to sdělili v podstatě 5 bodů
1) jsi dospělá, je to tvé rozhodnutí
2) nám se to nelíbí, ale pokud ty budeš takto spokojená, je to OK
3) máme tě rádi i když děláš věci, se kterými nesouhlasíme
4) pokud nebudeš studovat, předpokládáme, že se uživíš
5) pokud budeš bydlet doma (momentálně během studia byla na privátě v Brně), budeš se podílet na nákladech na domácnost.

Je to dáno jednoduchou rovnicí - my nemáme tolik peněz, abychom ji živili, pokud by se flákala. Ano, byli jsme ochotni ji živit na VŠ, ale znamenalo to pro nás dost velké zatížení. Byli jsme ochotni pro její vzdělání leccos obětovat (oba s mužem máme 3 práce a tedy nulový volný čas, abychom to utáhli), ale pokud studovat nebude, tak není pro co se obětovat...

Mohu se zeptat, co vás vede k rozhodnutí takto svého syna šanovat?
Simča