Přidat názor k článku Ubrečená Lucinka

Ano, teď jsem to chtěla napsat. Šátek je řešení. Mám tři chlapečky, každý měl jako miminko trochu jiné potřeby a ten poslední třetí je nejspokojenější v šátku. Je mu 9 měsíců. Prvního syna jsem nosila ještě v klokance, ale to dlouhodobě nešlo, bolí z toho šíleně ramena a záda. Se šátkem, který skvěle rozloží váhu mne nebolí nic. Navíc je to pro dítě mnohem zdravější a pohodlnější způsob nošení, než v klokance.
Myslím, že v miminkovském věku není pláč o tyranství, ale o potřebě miminka být s mámou. Ono se tvé blízkosti nasytí a třeba bude samo brzy chtít trochu odstup. Můj syn chce někdy intenzivně do šátku, nosím ho tak hodinku a potom už chce zase ven a spokojeně si hraje na koberci, ale stále na mne vidí, v jiném pokoji být nechce, pokud tam s ním není někdo z rodiny, koho může sledovat. Je to úplně normální vývoj, že děti v tomto věku potřebují mít matku na blízku a na očích. Doporučuji vydržet, nasytit holčičku tvou blízkostí, držet hodně pevně u sebe, zpívat, povídat, a nejlépe šátkovat...Ona ti to potom všechno vrátí.